RUBRIKY VYŠLO ICG HOME FEATURES BACK ISSUES ICG
OBJEDNÁVKY KNIHY ODKAZY   ORDERS BOOKS LINKS

OBSAH No 11-12 (3-4/1999) CONTENTS
ÚVODNÍK

Trvalá proměna
Maria Bonomi (Brazílie), příspěvek ze sympozia při bienále v Lublani.
Věřím, že transformace grafické tvorby slouží k potvrzení jejího přirozeného statutu "velké proměnné". Paralelu k tomuto vývoji však tvoří jednotliví grafičtí tvůrci či skupiny tvůrců, žijící izolovaně například ve středním Mexiku a Brazílii, kteří se probíjejí životem den za dnem a svá grafická díla vytvářejí původními nástroji s pomocí skromných tiskových materiálů na jedno použití. (...) Zůstali po staletí věrni svému způsobu práce, předávanému z generace na generaci, zůstali nepoznamenaní změnami probíhajícími kolem nich, a tak zajišťují stálou odolnost, ale i evoluci grafiky společně s pokračujícím vývojem lidské společnosti.
LEADING ARTICLE

A Perennial Mutant
Maria Bonomi (Brazil), contribution to the Ljubljana symposium
We believe that the transformation of engraving only serves to reaffirm its essential nature as the great mutant. In parallel with these developments, we know of isolated individual artists and groups of artists in Central Mexico and Brazil (cordel chapbook engravers), etc., who are eking out a living by the day to day practice of engraving with rudimentary tools. (...) These have remained faithful over the centuries to this practice from generation to generation unaffected by the changes around them, guaranteeing the resistance and evolution of engraving with renewed life and an infinite repertoire.
Keiko Haraová: Oddělení

Ů Keiko Haraová, Topophilia, Oddělení

Ů Keiko Hara, Topophilia, Department

MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI
Benoit Junod (Švýcarsko), Festival grafiky v Rio de Janeiru: V květnu minulého roku požádala brazilská grafička Rizza Condeová prof. Witolda Skulice, ředitele grafického trienále MTG Krakov, aby představil poslední ročník 1997 v Riu de Janieru. Nikdo nemohl tušit, že to byl začátek projektu, který se o jeden a půl roku později stal jednou z největších a nejvíce stimulujících událostí grafiky tohoto století. Výstava krakovského trienále v Riu kumulovala nakonec do ohňostroje grafických přehlídek a událostí, rozsahem a kvalitou prezentace v jiných částech světa těžko představitelných - téměř 70 simultánních výstav grafiky ve 45 kulturních institucích celého města.

Walter Jule (Kanada), Obraz a místo: Je nemožné komentovat byť jen zlomek přehlídky. Snad se v tento okamžik spokojíme s konstatováním, že Rio Mostra Gravura se zdá být další jasnou předzvěstí významu a role, jichž si jsou na konci století grafika a grafici v současném uměleckém dění konečně vědomi.

Rennina Katzová (Brazílie), Kořeny brazilské grafiky: Kritické literatury o  razilské grafice není mnoho a dílo grafiků, stejně jako jejich zařezení do historického kontextu, stále čeká na své zpracování. Sbírky grafiky, které vlastní jen několik málo státních muzeí v zemi, nejsou dosud dostatečně zdokumentovány a katalogizovány. Z historického pohledu je Brazílie ještě relativně mladou zemí, stejně tak jako její umění. Brazílie byla objevena téměř před 500 lety, její specifická a smíšená kulturní identita se však tvořila pouhých 200 let.

Júlia N. Mészárosová (Maďarsko), Vnitřní rytmy brazilské grafiky: Význam současné brazilské grafiky v domácím kontextu je pro nás v mnohém ohledu poučením. V Brazílii je stálá a velká poptávka po grafice, která vedla k rozvoji sítě galerií a pulzujícího obchodu s uměním. Díla se prodávají za dostupné ceny a nevyčerpatelný se zdá být i tematický okruh. Přizpůsobivý postoj umělců a konzumentů umění, prvořadost kvality, podle které jsou díla hodnocena a všeobecná schopnost veřejnosti přijímat nové formy uměleckého výrazu, to vše je záviděníhodné zejména z pohledu zemí střední a východní Evropy.

Catherine de Breakeleerová (Belgie), Nový pohled na brazilskou grafiku : Množství výstav mimo jiné také umožnilo zkompletovat obraz brazilské grafiky, který nejen že dobře odráží kulturu této země, zároveň ale znamenal oproštění se od nejrůznějších klišé naivních lidových obrázků, často bohužel prezentovaných jako jediná poloha brazilského umění.

Rozhovor Benoita Junoda s Marií Bonomi
B. J.: Byl pro brazilské autory užitečný dialog se zahraničními expozicemi jako Krakov nebo Xylon?
M. B.: Tento dialog byl zajisté velmi důležitý. Jen málokterý brazilský umělec má jedenkrát za rok nebo dva možnost odjet za novými trendy do Evropy. Místní tvůrci mohou proto porovnávat jen svou práci navzájem. Srovnání bylo zajímavé jak z hlediska kvality, tak také z hlediska technického zpracování.

Breda Škrjanec (Slovinsko), Mezi cordelem a objektem: Bez ohledu na limity nebo výhody grafických technik se vztah brazilských umělců ke grafice liší od vztahu Evropanů a ještě výrazněji Američanů. Brazilská grafika je dosud od nápadu až po konečné zpracování vytvářena ručně a tištěna za pomoci lžíce či kostice. Grafické dílo je výsledkem neuvěřitelné trpělivosti a zvláštního rituálu -- fyzického, téměř erotického vztahu mezi umělcem a námětem. Tento vztah ústí v málem hmatatelnou vášeň, která se v brazilském grafickém umění projevuje bez ohledu na techniku, obsah nebo prostředek výrazu a odráží čistotu a upřímnost brazilského temperamentu.

Plamena Dimitrova-Račeva (Bulharsko), Úloha grafiky v procesu komunikace: Mostra Rio Gravura se ale principiálně lišila i od jiných mezinárodních grafických výstav. Pravidlem bývá, že se kolem velkých výstav shlukují menší expozice, workshopy a semináře. V Riu pořadatelé úplně změnili pojetí. Tak např. nabídli místním lidovým tvůrcům možnost vystavovat svá díla v mezinárodním měřítku. Expozic se zúčastnilo velké množství současných brazilských grafiků, kteří představili veřejnosti nejnovější trendy a jejich díla v nejrůznějších technikách procházela nejpřísnějším výstavním výběrem.

Ř Expozice Curitiba - Současná grafika
INTERNATIONAL EVENTS
Benoit Junod (Switzerland), Festival of Graphic Art in Rio de Janeiro: In May last year, Rizza Conde, a talented Brazilian xylographer, convinced Witold Skulic to show the 1997 Cracow triennial in Rio de Janeiro. No-one at the time could have dreamt that when the project materialisad a year and a half later, Rio would experience one of the biggest and most stimulating graphic arts events of our century. The result was stunning, and inconceivable in another part of the world: close to 70 simultaneous exhibitions of graphic arts in 45 venues all over the town.

Walter Jule (Canada), Image and Place: It is impossible here to comment on even a fraction of the exhibitions, and perhaps it is enought to note that Rio Mostra Gravura seems yet another clear indication that finally at the end of the century, prints andprint-artists are confident of their role in contemporary art practice.
Rennina Katz (Brazil), The Roots of Brazilian Printmaking: Critical writing about Brazilian engraving is scarce. Both the engraver's imagery and his position in history await the production of more substantial texts. Similarly, no cabinets of graphic art in public collections in the very few museums in the country have appropriate current cataloguing. A brief description of Brazilian history reveals the recency of everything in the country. From a Western historical point of view, Brazil is only 500 years old, and the country has had only 200 years of a mixed cultural identity.

Júlia N. Mészáros (Hungary), Inner Rhythm of the Brazilian Printmaking: The importance of contemporary Brazilian graphic art in domestic context is instructive to us in many ways. In Brazil, the demand for printing is considerable and enduring, and has resulted in the development of a network of galleries and a vibrant art trade. Works are priced at an affordable level, and there is a seemingly unlimited abundance of themes. The adaptable attitude of artists and art consumers, the primacy of quality as the standard by which works should be judged, and the general receptivity of the public to new forms of artistic expression; all of these are enviable, especially from the viewpoint of Central and East European countries.

Catherine de Breakeleer (Belgium), A new look at the Brazilian Printmaking: The great number of exhibitions has also given a chance to bring a plural image to Brazilian graphic art, closer to the cultural realities of this country and so to break down the cliches of common or naive images too often assumed as the only artistic expression of Brazil.
Benoit Junod's interview with Maria Bonomi
B.J.: Was it useful for Brazilian artists to have a dialogue with foreign shows like Cracow or Xylon?
M.B.: It was very important, because few people here have the chance to go to Europe every year or two. Many local artists can therefore only assess their work in relation to local possibilities and quality. It was also important from the point of view of techniques.

Breda Škrjanec (Slovenia), Between Cordel and Object: Regardless of the limitations or advantages of this technique, the attitude of the Brazilian artist towards graphic art differs from that in Europe, and even more from that in the USA. Brazilian graphic art is still, from conception through to the realization of the matrix and printing, usually created by hand, using a spoon or bone. It is the product of extreme patience and a kind of ritual: a physical, almost erotic relationship between the artist and the subject matter. It is probably this attitude that results in an almost palpable passion in Brazilian graphic art, regardless of the technique, content or means of expression. It reflects the purity and genuineness of the Brazilian temperament.

Plamena Dimitrova-Racheva (Bulgaria), A task of the printmaking in the process of communication: Mostra Rio Gravura differed in principle from other international exhibitions of engravings. As a rule, around one big international exhibition cluster many related shows, workshops and seminars. Here in Rio de Janeiro, the organizers demonstrated a completely new approach, one which offered popular local artists the possibility od international exposure. Many Brazilian artists were given the chance to exhibit here and represent the latest achievements in contemporary Brazilian engraving. The Brazilian works, in various techniques, went through a rigorous selection procedure before being presented in the covered space of the huge hall.

Ř View of the Curitiba Contemporary Graphics exhibition
logo

transparent

R. Katzová: Červený a černý

Ů Renina Katzová, Červený a černý
Ů Renina Katz, Red and Black

A. B. Geigerová: Bez názvu

Ů Anna Bella Geigerová, Bez názvu
Ů Anna Bella Geiger, Untitled

G. Samico: Hřích

Ů Gilvan Samico, Hřích / A Sin

Curitiba - Současná grafika
SVĚTOVÉ SBÍRKY

Grafická sbírka brazilské Národní knihovny
Joaquim Marcal Ferreira de Andrade
Tato instituce je jednou z největších a nejbohatších knihoven vůbec a její nejstarší exempláře pocházejí z 12. století. Její vznik se datuje ještě před vznik samostatné Brazílie a je spojen s příchodem portugalské královské rodiny do Brazílie v roce 1807, kdy jejich vlast obsadila Napoleonova vojska. Královská knihovna, která byla do Brazílie přemístěna současně se dvorem, už tehdy čítala na 60 tisíc knih, rukopisů, kreseb, grafických děl, map, mincí i medailí.
WORLD TREASURES

The print collections of the National Library of Brazil
Joaquim Marcal Ferreira de Andrade
It is one of the biggest and richest national libraries in the world, with documents from as far as the 12th century. It is even older than independent Brazil. Its origin is in the move to Brazil that was made by the Portuguese royal family back in 1807, while French troops were invading their country. The Royal Library that was then shipped to Brazil included more than 60,000 pieces, including books, manuscripts, drawings, prints, maps, coins and medals.
Oswaldo Goeldi: Rybárna

Ů Oswaldo Goeldi, Rybárna

Ů Oswaldo Goeldi, Fishery

Historie a současnost grafiky
ve sbírkách Národního muzea umění v Riu de Janieru

Laura Abreu
22. dubna roku 2000 oslaví Brazílie pětisté výročí objevení země Evropany. Lépe porozumět historickému pozadí brazilského kulturního dědictví nám umožní návrat do oněch dávných časů a procházka brazilskou historií. Tak se pokusíme vytvořit jakýsi profil této mladé, ale veliké země s bohatou kulturní tradicí.

Ř Anna Letyciová, Zátiší
The National Museum of Fine Arts in Rio de Janeiro
Laura Abreu
On 22 April 2000, Brazil will celebrate the 500th anniversary of its discovery by Europeans. In order to understand the historical background to Brazil's artistic heritage, we must review the important events of this period, as well as the developments and achievements in art that took place during those 500 years and gave rise to its rich and diverse culture.

Ř Anna Letyci, Still Life
Anna Letyciová: Zátiší

OSOBNOST DNEŠKA

Místo takové, jaké je. Pavel Makov, Ukrajina
Káťa Štukalová, Rusko
Makovovu tvorbu lze srovnat s umělecky zrežírovaným slide-show, kde každý promítnutý snímek fixuje obraz reality na nové úrovni přiblížení a prohloubení, a přitom uchovává charakteristickou jednotu univerza. (...) I přes veškerou intelektuálnost svých prací je Makov jedním z posledních ryzích formalistů, umělec schopný za pomoci Viděného říci více než tisíci slov. Toto je ona průzračnost výtvarného jazyka, kterou historikové umění přisuzují výjimečným mistrům renesance jako Piero della Francesca.
THE PERSONALITY OF TODAY

The Place As It Is. Pavel Makov (Ukraine)
Katya Stukalova, Russia
Makov's work can be compared with an artistically directed slide-show in which every projected slide fixes the image of reality at a new level coming closer and going deeper whilst at the same time maintaining the characteristic unity of his universe. (...) In spite of all the intellectual qualities of his work, Makov is one of the last pure formalists, an artist capable of saying more with the help of the Seen than is possible in a thousand words.
Pavel Makov: Místo V

Ů Pavel Makov, Místo V

Ů Pavel Makov, Place V
Teleologie terče
Alexej Bosenko (Ukrajina)
A. B.: Lept předpokládá i jisté popření, současnou nepřítomnost, "látku" (Aristoteles), která rodí čas, obrysy, nástin pohybu; nejen pojem, reprezentaci smyslu, ale i to, co je touto "konstrukcí" (Heidegger). Existence zůstává za určenou hranicí, stává se hranicí.
P. M.: Může být, Alexeji. (...) Je to proto, že význam je rozptýlen v čase, rozpit, tekoucí, přelévající se. Jestliže mezi mou první a, řekněme, pátou prací uběhly tři roky, tak se všechny tyto změny viditelně otiskly. A pak, všechno se za pět let změnilo, setřelo, změnilo se v "bylo", zarostlo býlím to, co je spjato s Vodami a s Fontánami.
Teleology of a target
Alexei Bosenko (Ukraine)
A.B.: The etching presupposes a certain denial, a contemporary lack of presence, the "primal material" (Aristotle) which gives birth to time, contours, and the outline of movement. It is not a concept, a representation of meaning, but that which is this "sojourn" (Heidegger). Existence remains on a certain frontier; it becomes a frontier.
P.M.: It can, Alexej. (...) That is why meaning is scattered in time, running in blotches, flowing, overflowing. If three years passed in between my first and, let us say, my fifth work, then all these changes are visibly printed. And then, after five years everything changed. Everything connected with Waters and Fountains was wiped away, became "the past", was overgrown by weeds.
Ú Pavel Makov, Pomník Fontáně vyčerpání

Ú Pavel Makov, The Fountain of Exhaust

P. Makov: Fontána vyčerpání

MEZINÁRODNÍ KLUB GRAPHEIONU

S Jiřím Anderlem (Česká republika) nejen o grafice
Simeona Hošková
S. H.: Tvůrčí dráhu jsi začínal jako malíř. Co Tě vlastně na přelomu 60. a 70. let přivedlo ke grafice?
J. A.: Studoval jsem obojí - grafiku i malbu. Na střední grafické škole u prof. Vodrážky a na pražské akademii tři roky malbu u prof. Pelce, a zase grafiku u prof. Silovského, kde jsem absolvoval. Po škole jsem osm let let pracoval v Černém divadle a s ním sjezdil skoro celý svět. V době, kdy většina z nás poznávala západní umění jen z těžko dosažitelných publikací, já všechno viděl na vlastní oči a v nejlepších muzeích světa. Po chvilkách mezi představeními jsem v hotelových pokojích ryl a maloval.

grafika ICG

Ř Jiří Anderle, Úsměv (podle Alessa Baldovinettiho)
INTERNATIONAL GRAPHEION CLUB

Conversation with Jiří Anderle (Czech Republic), not just about graphics
Simeona Hošková
S.H.: You began your creative path as a painter. What in fact made you turn to graphic art at the turn of the 1960s and 1970s?
J.A.: I studied both - graphic art and painting. At secondary graphic school under Prof. Vodražka and three years painting at the Prague Academy under Prof. Pelc and then graphics again under Prof. Silovský, when I graduated. After my studies I worked with the Black Theatre for eight years and travelled all over the world. At a time when most of us could only get to know western art through publications that were hard to obtain, I saw everything with my own eyes in the world´s best museums. In between performances I would engrave and paint in hotel rooms.

premium print
J. Anderle: Úsměv

Ů Jiří Anderle, Smile (according Alesso Baldovinetti)

Romány a alegorie Nikolaje Batakova (Rusko)
Alexander Jakimovič, Rusko
Nikolaj Batakov nechce být ani soudcem, ani prokurátorem, ani právníkem. Je badatelem, který nám předkládá svá obratná, soustředěná, ale univerzální pozorování, aniž by je sám hodnotil. Popisuje pokřivenou lidskou společnost zkrze své "blázny v Říši divů". Bývá nemilosrdný i neuvěřitelně lidský. Je mistrem grafických inovací, směšných situací a moudrých zobecnění.

grafika ICG

Ř Nikolaj Batakov, Sen noci svatojánské
The Novels and Parables of Nikolai Batakov (Russia)
Alexander Yakimovich
Nikolai Batakov does not act as a judge, procurator or lawyer in his graphic etchings. He is an explorer, who would let us have the results of his neat, focused and at the same time universal observations without passing judgement. In making these observations of his "fools' wonderland", Batakov at the same time casts a wry look at human society. He is rather merciless and yet extremely humane. He is a master of graphic innovations, funny situations and wise generalizations.

premium print
N. Batakov: Sen noci svatojánské

Ů Nikolaj Batakov, A Midsummer Night's Dream

ROZHOVOR

Tetování a tělo
Manuel J. Borja-Villel hovoří s Antoni Tápiesem
Pomocí kresby a škrábání objevil Tápies malbu, která nespočívá v tahu štětcem, ale v psaní a nápisu, a která je, stejně jako tetování na kůži, neoddělitelná od svého podkladu. Kromě toho Tápies často pojímá své kresby jako víceméně otevřené série. Toto jsou hlavní klíče k pochopení, že jeho dílo nesleduje žádný formální vývoj, ale je vytvářeno na základě opakování a fragmentu. Cílem není uchopit celý příběh, ale uniknout mu a vzdálit se jakémukoliv idealistickému symbolismu.

Ř Antoni Tápies, Hlava a ruce
INTERVIEW

Tatoo and Body
Manuel J. Borja-Villel interviews Antoni Tapies
Through drawing and scraping, Tapies discovered a painting that was based not on the brushstroke, but on writing and inscription, and which, like the tattoo on the skin, is inseparable from the support. Moreover, Tapies often conceives his drawings as more or less open series. These are keys to understanding that his work in general does not follow any formal evolution; it is articulated around repetition and the fragment. The aim is not to grasp the whole of a story, but to escape from it, and thus it distances itself from any symbolism of an idealistic nature.

Ř Antoni Tápies, Head and Hands
A. Tápies: Hlava a ruce

TEORIE

Pop-art a grafický individualismus
Dorota Folga-Januszewská, Polsko
Byl pop-art výtvarným otevřením se populistickému umění, nebo provokací ve velkém? Existoval pop-art skutečně v tom významu, jak ho užil L. Alloway, když popisoval díla Roye Lichtensteina? Je Hamiltonova definice, která říká, že "pop-art je všechno to populární, pomíjivé, pro jednorázové použití, levné, masově vyrobené, mladé, vtipné, sexy, trikové, ohromující a byznys", vyvozena z děl, nebo jen z umělcových záměrů?
U zrodu pop-artu stojí mnoho záhadných otázek: historicko-kulturních, sociologických, uměleckých i technických. Ještě dnes váháme, zda tento jev už patří do minulosti, nebo zda teprve nabírá ohromující sílu, zda si zasluhuje úsměšek neporozumění, nebo spíše pochopení. Stalo se to, co mělo být populární, skutečně populárním uměním?

Ř Robert Rauschenberg, Bellini č. 1
THEORY

Pop-art and Graphic Individualism
Dorota Folga-Januszewska, Poland
Was pop art an opening to populist art, or a major provocation? Did pop art really exist in the meaning used by L. Alloway when he described the work of Roy Lichtenstein? Is Hamilton's definition, when he said that pop art was everything that was popular and transient, used only once, cheap, mass-produced, young, witty, sexy, tricky, overwhelming and business-oriented, really derived from the works themselves or just from their artistic intention? There are many unanswered questions surrounding the birth of pop art: historical, cultural, sociological, artistic and technological. We still hesitate today over whether this phenomenon belongs to the past or whether it is gathering enormous strength, whether it deserves a sneer of incomprehension, or understanding. Has what was supposed to be popular become a truly popular art?

Ř Robert Rauschenberg, Bellini No. 1
R. Rauschenberg: Bellini

JUBILEA

Démoni, kteří mě souží: James Ensor (1860-1949)
Norbert Hostyn
Při pohledu na oněch 133 leptů, suchých jehel a měkkých krytů, které James Ensor vytvořil, žasneme nad bohatstvím rozdílů, co do použitých technik i výrazových prostředků: tradičně cítěné lepty střídají tisky s velmi přesnou a minunciézní kresbou, nebo "obrazy", nápadné svým specifickým, citlivě zvlněným rukopisem, jako je tomu např. v Ďáblově mlýně, nebo jakousi "rozvětvenou" frakturou v kresbě města Jeruzaléma na Kristově pokušení.
JUBILEES

The Devils which torment me
James Ensor (1860-1949)

Norbert Hostyn
If one compares the 133 etchings, dry points and vernis mou of James Ensor, one is struck by the spectacular differences in the technical plan and the different "styles": engravings handled in a traditional way alternate with etchings with meticulous and miniature drawing, or images of a very special style: nervous and undulating as in the The Devil's Mill or almost "countable" as in the drawing of Jerusalem in The Temptation of Christ or very experimental as in the Stars at the cemetry.
J. Ensor: Zvláštní hmyz

Ů James Ensor, Zvláštní hmyz

Ů James Ensor, Special Insects

Z HISTORIE GRAFIKY

Obrázky z Épinalu
Podle textu výstavního katalogu se svolením Bernarda Huina, kurátora Musée Départemental des Vosges - Musée International de l'Image, připravila Simeona Hošková
Centrum grafiky a tištěného obrazu uspořádalo od 25. září do 12. prosince 1999 výstavu lidové grafiky z Muzea v Épinalu, známé pod názvem Image d'Épinale. V moderním slova smylu se pod pojmem "obrázek z Epinalu" obecně rozumí lidový tisk a současně i sága slavného podniku Pellerin, který tu od roku 1796 tiskl a do světa šířil svou produkci. Největší sbírkové fondy lidové grafiky se kromě Épinalu nacházejí v dalších specializovanýc institucích, jako jsou Muzeum lidového umění a lidových tradic a Národní knihovna v Paříži.
HISTORY OF THE GRAPHIC ART

Images from Épinal
Prepared by Simeona Hošková according to the text of the curator, Bernard Huin, Musée Départemental des Vosges - Musée International de l'image, with his permission.
From 25 September until 12 December 1999, the Centre for Graphic Art and Printed Images in La Louviere hosted an exhibition of French graphic folk art from the Épinal Museum. The term Images from Épinal is now almost synonymous with French folk prints and at the same time with the saga of the famous company Pellerin, which has been making prints and spreading them around the world since 1796. Apart from the Épinal collection, the largest collections of graphic folk art are housed in other specialised institutions, such as the Museum of Folk Art and Folk Traditions and the National Library in Paris.
Veselá abeceda

DÍLNY

O novém centru serigrafie
s doc. Zbyňkem Janáčkem, děkanem Pedagogické fakulty Ostravské univerzity
G.: Před několika lety vznikla na katedře výtvarné výchovy OU experimentální serigrafická dílna s vysokými ambicemi, které překračují standartní pedagogický rámec. Proč právě serigrafie?
Z. J.: Rozhodnutí orientovat se právě na serigrafii mělo několik důvodů. Katedra vznikla na "zelené louce", a nebyla tedy při rozhodování svazována žádnou jinou specializovanou institucí. Hlavním záměrem byla myšlenka využít technický a technologický aspekt serigrafie pro umělecké záměry. Troufám si říci, že žádná z tradičních grafických technik nezaznamenala v posledním desetiletí tak překotný vývoj, zvláště v průmyslu a polygrafii, jako právě serigrafie.
WORKSHOPS

About a new centre of serigraphy
with Zbyněk Janáček, the Dean of The Faculty of Education of Ostrava University
G.: Some years ago, in the department of art education at Ostrava University, a ambitious workshop for experimental screenprinting came into existence, going beyond the standard educational framework. Why in fact screenprinting?
Z.J.: The decision to become oriented towards screenprinting came about for several reasons. The department came into existence as a "fresh field" and none of the decision-making was linked to another specialised institution. Its chief aim was the idea of using the technical and technological aspect of screenprinting for artistic ends. I would dare to say that none of the traditional techniques of printing has had such a headlong development as screenprinting in the last decade, especially in the fields of industry and polygraphy.
Z. Janáček: Cyber

Ů Zbyněk Janáček, Cyber I

DISKUZE

Jak originální je grafika?
Touto otázkou otevřel polemiku v minulém čísle Grapheionu známý tiskař Rudolf Broulim. Jak mu odpovídají naši čtenáři? Své příspěvky k tématu můžete zasílat buď do redakce, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1, nebo přímo na adresu R. Broulima, Verbrandendijk 82, B-2070 Zwijndrecht, Belgie.
...Ještě na závěr bych připojil apel na všechny umělce grafiky a umělecké tiskaře, aby dbali na svou profesionální čest a náklady stanovené pro jednotlivé techniky nepřekračovali tak, jak se to bohužel mnohdy děje. Rovněž sběratelé by jistě uvítali, kdyby se znovu přistoupilo na starou tradici verifikačních otisků. (Vladimír R., Česká republika)
...Jedna odpověď určitě zní takto: Chraňme a zachovejme tradiční hodnoty, ze kterých již od pradávna vznikl umělecky a řemeslně dokonale upravený grafický list k potěšení umělce, tiskaře a sběratele! (Rudolf Kober, Německo)
...Občas se setkáváme s rádoby experimentátory, kteří tzv. překračují kánony. Tihle polodiletanti, neznalí řemesla, nic ve skutečnosti nepřekračují, protože ani nevědí, co by měli překračovat. Pouze se opájejí nahodilostmi, které občas vyjdou, ale ve většině případů se musí profesionál útrpně usmát. (Oldřich Kulhánek, Česká republika)
...Je důležité si připomenout, že diskutujeme-li těchto otázkách, pak nezbytně generalizujeme, neboť stav grafiky ve světě se od místa k místu různí. Mé problémy nejsou Broulimovými problémy, a to i přesto, že tu je mnoho společné půdy. V USA jsme začínali skutečně s málem a na scéně grafického umění jsme se objevili v porovnání s grafikou evropskou dost pozdě, tudíž vše, co dnes máme, znamená zásadní pokrok. (Lynn Allen, USA)
...Různé teorie se občas mísí v samotné definici toho, čemu mívám ve zvyku říkat 'takové reproduktivní neštěst'... Také chápeme, že vývoj grafických technik je těsně propojen s vývojem zařízení, které grafice slouží, počínaje zařízeními manuálního charakteru a konče těmi motorizovanými. (Jorge de Sousa, Francie)
...Asi tak před třemi lety jsem zasedal v komisi, vytvořené na žádost britského normalizačního institutu, která měla pomoci ujasnit různé stupně účasti umělců při tvorbě originálního díla a stanovit důkaz o hodnověrnosti této účasti. Ačkoli v této zemi je to dnes již uznávaný dokument, vztahuje se pouze na Velkou Británii. (Stanley Jones, Velká Británie)
...Již od svého založení v roce 1958 poskytuje ULAE kompletní dokumentaci ke kažému zakoupenému grafickému listu. Tato dokumentace v sobě zahrnuje veškerá specifika toho kterého grafického listu a dané edice, autorských nátisků, korekturních nátisků a zkušebních nátisků, a také zda autor kameny či desky zachoval nebo zda byly zničeny. (Craig Zammiello, USA)
DISKUSSION

Quo vadis printmaking?
Rudolf Broulim, a well-known printer, opened the discussion with this question in the last Grapheion issue. How do our readers reply him? Send your response to our editorial office, Melantrichova 5, CZ-110 01 Prague 1, Czech Republic or direct to Mr. Broulim, Verbrandenijk 82, B-2070 Zwijndrecht, Belgium.
...I would like to appeal to all artists and printers to value their professional honour, and not to exceed the expenses set for particular techniques, as is unfortunately often the case. In addition, collectors would undoubtedly welcome the reintroduction of the old tradition of verification imprints. (Vladimír R., Czech Republic)
...One answer must surely be for us to preserve the traditional values which have always nurtured the creation of excellently crafted and perfectly laid-out prints. This should please the artist, printmaker and collector! (Rudolf Kober, Germany)
...It is also important to remember that when we discussthese issues we are generalizing, because the state of printmaking around the world varies from place to place. My problems are not your problems, even though there are muchcommon ground. (...) We, in USA, started with very little and came into the printmaking picture very late compared to the graphic arts in Europe, therefore everything we have today is a major improvement. (Lynn Allen, USA)
...I empfasized that the notions combine sometimes in the definition itself of what I tend to call this kind of 'reproductive fatality'... We have also understood that the evolution of print techniques is closely linked to the evolution of machines serving the print, starting with manual machines then motorized ones. (Jorge de Sousa, France)
...From time to time we come across experimentalists who apply themselves to the so-called "overstepping" of the canons. These semi-diletants, being unfamiliar with the craft, don't in fact surpass any of the canons, because they con't really know what is there to be surpassed. They merely intoxicate themselves with results that sometimes come out succesfully by chance, but which in most cases simply force any professional printmaker to smile indulgently. (Oldřich Kulhánek, Czech Republic)
...About three years ago, I sat on a committee at the request of the British Standards Institute to help clarify and give authentication to the varying degrees of participation by artists in the making of original work. Althought this is now a standard document in this country, it only applies to the U. K. Suffice it to say, the degrees of originality were officially categorized and this is now an official document. (Stanley Jones, United Kingdom)
...Since its inception in 1958, ULAE has provided complete documentation with every print purchased. Included in this documentation are all of the specifics of the print and edition, artist proofs, printer proofs, as well as if the stones/plates have been preserved for further consideration by the artist, or if they have been cancelled. (Craig Zammiello, USA)
NAVŠTÍVILI GRAPHEION

Do redakce k nám často přicházejí velmi zajímaví umělci, kteří přinášejí ukázky svých prací. Tato nová rubrika se pokusí některé z nich představit, a tak Vám přiblížit jejich tvorbu.
Prvním z nich je Wim Botha, mladý, nadaný umělec z Jihoafrické republiky.

G.: Budete vystavovat v Polsku a v České republice. Existuje, podle Vás, rozdíl mezi uměním v Jihoafrické republice a uměním v postkomunistických státech, jako je Polsko a Česká republika?
W. B.: Když jsem večeřel s Jackem Stanislawskim III. a jeho ženou v lednu v Sopotech, zeptal se mě na moji představu o výstavě. Jak bych změnil nebo nebo přizpůsobil svoje díla, aby byla srozumitelná pro nové publikum z odlišného kontinentu. Ale uvědomil jsem si, že tyto země se v postatě v současné době od sebe nijak neliší. Jihoafrická republika se právě vymanila z tyranského systému ne nepodobného komunismu. Apartheid byl sice více typem fašistického kapitalismu, ale ta izolace, kterou si vynutil, a nedostatek svobody myšlení, mluvení a uměleckého tvoření byl dopad, jaký měl i komunistický systém.


Giovanni Troconi
Se zakladatelem časopisu Lúdica a vedoucím společnosti Troconi Diseňadores hovořila Kateřina Březinová.
K. B.: Budete-li konkrétnější - s jakými zeměmi už jsi spolupracoval a jaké to bylo?
G. T.: Mým prvním mezinárodním projektem, kde jsem působil jako kurátor, byla výměna mezi českými a mexickými designéry. V první fázi projektu vystavovali Mexičané svou práci v Technickém muzeu v Praze a zároveň vedli dílnu na VŠUP, hlavně v ateliéru profesora Zieglera. V druhé části projektu se pak vystavoval český grafický design v Mexico City, konkrétně v krásných prostorách muzea Chopo. Češi, především Aleš Najbrt, Tomáš Machek a Robert Novák, vedli semináře na tamní Metropolitní univerzitě. Ten projekt byl myslím velice povedený a pro obě strany také velice přínosný.
GRAPHEION VISITORS

Some very interesting artists come to visit us in our editorial office. They bring their works for us to see. This new column aims to introduce you to some of them, and to show you their works.
The first one is Wim Botha, a young and talented artist from South Africa.

Editors: You will exhibit in both Poland and the Czech Republic. Do you think there is a difference between art in South Africa and art in post-communist countries such as Poland and the Czech Republic?
W.B.: While having dinner with Jacek Stanisewski III and his wife in Sopot in January, Jacek asked me how I would approach the exhibition there. He wanted to know how I would change or adapt my work to make it accessible to a new audience from a different continent. But I realized that the countries are not so dissimilar in terms of their recent background. South Africa has just moved out of an oppressive system not dissimilar to that of Communism. Apartheid was more of a type of fascist capitalism, but the isolation that it enforced, and the oppression of freedom of thought, speech and artistic creation, was in effect quite a communist-style approach.


Giovanni Troconi, Mexico
Kateřina Březinová talks with the founder of Lúdica magazine and a director of the Troconi Diseňadores company.
K.B.: How long have you been doing this kind of work, and how many countries have you collaborated with? Tell us a bit about your experiences.
G.T.: I first started this kind of project four years ago, with an exchange between Czech and Mexican graphic designers. The first part of the exchange was the exhibition of Mexican graphic design in the Technical Museum in Prague. We also gave workshops and lectures in Professor Ziegler's Studio in the School of Applied Arts, and were able to meet Czech graphic designers like Aleš Najbrt, Tomáš Machek and Robert Novák. The second part of the project was the return exhibition of Czech graphic design in Mexico City, which took place in beautiful Chopo Museum. The Czech designers gave lectures and workshops at the Metropolitan University. This exchange was very successful, and was a beneficial experience for both sides.
GALERIE GRAPHEION
Hraniční prostor
GRAPHEION GALLERY
Border Space

MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI

Světová grafika na konci milénia: 23. bienále grafického umění v Lublani
Breda Skrjanec
Bylo-li bienále grafického umění v Lublani "jednou z prvních událostí, která uznala uměleckou hodnotu grafiky" (R. Castelman), co tato událost nabízí ve své 23. inkarnaci po 44 letech existence a jak ukazuje cestu kupředu současnému grafickému umění? Jak grafické médium zobrazuje realitu na počátku nového milénia? Byla krize tohoto média překonána?
INTERNATIONAL EVENTS

Prints of the World at the End of the Millennium: the 23rd Biennial of Graphic Art in Ljubljana
Breda Skrjanec
If the Biennial of Graphic Art in Ljubljana was "one of the first events to recognize the artistic value of the print" (R. Castleman), what does the event offer in its 23rd incarnation after 44 years of existence, and how does it mark the way forward for contemporary graphic art? How does the graphic medium represent reality at the beginning of the new millennium? Has the crisis of the medium been overcome?
Mistři grafického umění - 5. mezinárodní bienále kresby a grafiky v Gyoru
Júlia N. Mészáros
Trienále Inter-Kontakt-Grafik a 23. bienále v Lublani jasně prokázaly, jakými změnami prochází grafická tvorba na konci 90. let, jak tradiční definice nesériové a tiskem reprodukovatelné grafiky neodpovídá realitě. Rozšiřující se škála děl, prezentovaných na nejvýznamnějších bienálích, dokazuje, že dnes již není důležité, jakou technikou je grafické dílo vytvořeno. Mnohem podstatnější je grafické zpracování vlastní myšlenky. Technickému provedení je tedy přikládána menší váha, jeho mistrovské zvládnutí je ovšem samozřejmou podmínkou.
The Fifth International Biennial of Drawings and Graphics in Gyor
Júlia N. Mészáros
Ihe altered definition of "graphics" was clearly visible at the Prague Triennial and at the 23rd Biennial in Ljubljana. Its traditional definition, that of non-series or duplicated graphics produced by printing, no longer corresponds to reality. The range of works exhibited at the most important biennials -- such as the Ljubljana biennial this year -- shows that, today, the way in which a piece of work is created is no longer significant to its definition as graphic art. The artists' thoughts, and their ability to express their concerns by graphical means, are much more important. Techniques have become secondary to concepts, and remain important only as tools for the expression of the artist's thoughts.
E.-L. Isomaa: Genesis

Ů Eeva Liisa Isomaa, Genesis I,
Cena kraje Gyor-Moson-Sopron

Ů Eeva Liisa Isomaa, Genesis I,
Prize of the Local Authority of Gyor-Moson-Sopron county

VÝSLEDKY MEZINÁRONÍCH SOUTĚŽÍ
RESULTS OF THE INTERNATIONAL COMPETITIONS

RECENZE
Obraz ulpělý na sítnici: Kresba skrze proces
Apokalypsa a podoba věcí příštích
Out of Art: Henri Michaux a jeho záznam nenapodobitelného
Milan Grygar: Obraz a zvuk
Ondřej Michálek: Nalezenci
Adolf Born: V předvečer
Súčasná slovenská grafika v Banskej Bystrici


Ř Henri Michaux, Bez názvu, z výstavy Out of Art
REVIEWS
Afterimage: Drawing Through Process
The Apocalypse and the Shape of Things to Come
Out of Art: Henri Michaux's sketches of the unrepresentable
Milan Grygar: Image and Sound
Ondřej Michálek: Foundlings
Adolf Born: On the Eve
Contemporary Slovak Graphic Art


Ř Henri Michaux, Untitled, from the Out of Art
H. Michaux: Bez názvu

KRONIKA
CHRONICLE
Ze života Karla Velikého
Andy Warhol: Fotografie
Sigmar Polke: Práce na papíře
Robert a Sonia Delaunayovi
Nebezpečné vztahy
Od Dürera po Rauschenberga
Mezi zobrazením a experimentem
Giovanni Battista Piranesi (sympozium)
Raffael a římská klasika
Alexander Roob
Absolut Secret 1999
Dominique Vivant-Denon
Joseph Beuys
Úvod ke grafice 20. století
Hraběnka z Castiglione osobně
Andy Warhol: Factory
Carleton Watkins
John Soane
Pierre Bonnard
Kresba Gordon Matta-Clarka
Emil Nolde
Richard Serra
Hegenbarth ilustruje Goetha
Útěk do Egypta
Francesco Clemente
Mezníky grafické sbírky Britského muzea
Světlo přírody
Anthony van Dyck jako grafik
K pramenům inspirace - Jiří Sozanský
Ernst Ludwig Kirchner
Kresby Josepha Beuyse
James Coleman
Victor Segalen
From the Life of Cherles The Great
Andy Warhol: Photography
Sigmar Polke: Works on paper
Robert and Sonia Delaunay
Dangerous Liasions
From Dürer to Rauschenberg
Between Depiction and Experiment
Giovanni Battista Piranesi (the symposium)
Raphael and Classical Style in Rome
Alexander Roob
Absolut Secret 1999
Victor Segalen
Dominique Vivant-Denon
Joseph Beuys
An Introduction to the 20th Century Prints
The Countess of Castiglione by herself
Joseph Beuys Drawing
Carleton Watkins
Sir John Soane
Pierre Bonnard
Drawings of Gordon Matta-Clark
White Columns
Emil Nolde
Richard Serra
Hegenbarth ilustrates Goethe
Escape to Egypt
Master Drawings by Annibale Carracci
Francesco Clemente
Landmarks in Print Collection
The Light of Nature
Anthony van Dyck as a printmaker
James Coleman
Andy Warhol: A Factory
Ernst Ludwig Kirchner
To the springs of the Inspiration

AUKCE
Dorotheum Vídeň
Sotheby's Londýn
AUCTIONS
Dorotheum Vienna
Sotheby's London
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽNÍ VÝSTAVY
Mezinárodní trienále grafiky Krakov '00
2. mezinárodní festival VideoLisboa '00
4. mezinárodní festival mladých umělců Lublaň '00
11. mezinárodní výstava malých grafik Soul '01
Festival umění a interdisciplinární spolupráce Tábor '00
2. trienále autorské knihy Vilnius '00
INTERNATIONAL COMPETITIONS
International Print Triennial Cracow '00
2nd International Festival VideoLisboa '00
4th International Festival of Young Artists Ljubljana '00
11th International Miniature Print Exhibition Seoul '01
Arts Festival of Cross-national Interdisciplinary Collaborations Tábor '00
2nd Triennial of Artists' Book Vilnius '00


[začátek] [home] [dosud vyšlo] [rubriky] [ICG] [objednávky] [knihy] [odkazy]
[top] [home] [back issues] [features] [ICG] [orders] [knihy] [links]
Aktualizováno / up-dated 06/05/11, Olga Frídlová