Tato výstava si bere za cíl upozornit veřejnost na grafickou sbírku Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě a zároveň připomenout významnou akci,
která se odehrála v roce 1968 v jihlavské Oblastní galerii Vysočiny. Je to totiž již čtyřicet let, co v Jihlavě uspořádal historik umění Arsén Pohribný první (a zároveň i poslední) „bienále“ s názvem Výzkumy grafiky. Tehdy přijalo jeho pozvání k účasti na této akci padesát pět českých grafiků a dokonce i několik jejich kolegů ze zahraničí. Jednalo se zejména o autory tvořící v Praze a Brně. Nechyběli však ani zástupci regionů, kteří dokázali, že drží krok s aktuálními výtvarnými tendencemi. Pohribného záslužný čin bohužel neměl pokračování. Akce tak nenaplnila své pojmenování – neopakovala se každým druhým rokem. Neměla ani politickou podporu, ani kurátora - ten
emigroval do zahraničí.

Grafika na Vysočinu patří. Grafici se zde rodí, studují, žijí a pracují, ale také vystavují a jsou zastoupeni ve sbírkách zdejších galerií. Výběr autorů, jejichž díla v rámci naší výstavy prezentujeme, jsem omezila jen na účastníky Výzkumů grafiky. Jejich tvorba se z velké části stala v
průběhu času známou a oceňovanou. Při snaze ukázat i další výrazná díla a jména českého výtvarného umění ze sbírek naší galerie bychom totiž narazili především na nedostatek výstavního prostoru.Návštěvníci mají tentokrát možnost prohlédnout si grafické listy od třiadvaceti autorů zastoupených v havlíčkobrodské galerii a od patnácti
tvůrců ze sbírek jihlavské galerie. Protože hlavním cílem výstavy je představit práce ze sbírky naší instituce, věnujeme jim větší prostor. Pokud to sbírka umožňuje, je každý výtvarník zastoupen dvěma listy, přičemž není
rozhodující doba vzniku nebo námět, ale kvalita prací a snaha ukázat méně známá díla.
Vystavované jihlavské práce jsou zajímavé tím, že byly všechny prezentovány v roce 1968 na Výzkumech grafiky a následně zakoupeny do sbírek tamní galerie. Dnes tvoří významnou část jihlavské sbírky a jsou dobrým
připomenutím zmiňované akce i pohledem na grafické tendence 60. let 20. století.

Sbírka grafiky havlíčkobrodské galerie je po ilustraci druhou nejpočetnější sbírkovou skupinou. Nachází se v ní více než dva tisíce grafických listů různorodých námětů, formátů a technik od mnoha českých výtvarníků. Akvizice
havlíčkobrodské galerie ovlivňovali z velké části její vedoucí pracovníci – i když i do této oblasti se samozřejmě promítaly politické souvislosti. Od
založení galerie v roce 1965 do roku 1967 byl jejím vedoucím výtvarník Jan Ambrož.

Poté, od roku 1967 do srpna 1970, ji krátce vedl lehce extravagantní výtvarný teoretik i praktik Olaf Hanel. Od září roku 1970 až do roku 1992 se
do jejího akvizičního programu výrazně promítl sbírkotvorný záměr a výtvarný cit pana Zdeňka Pokorného. Po jeho odchodu do penze pak převzala vedoucí post historička umění Hana Nováková, která vede a udává výraz havlíčkobrodské galerie dodnes. Do katalogu vystavovaných prací jsem pro
doplnění uváděla u jednotlivých grafických listů i rok jejich akvizice, aby si divák udělal představu o tom, jaká díla a kdy se do našich sbírek dostávala.
Pokud odhlédnu od seznamu právě vystavovaných autorů a podívám se na naši grafickou sbírku celkově, mohu s radostí konstatovat, že už v 60. letech do
ní byla zařazena díla dalších výrazných tvůrců. Mezi prvními přírůstky do galerie založené v roce 1965 najdeme grafické listy od F. Tichého, K. Lhotáka, P. Sukdoláka, J. Balcara nebo B. Reynka. Do roku 1969 se pak podařilo získat například i některé práce J. Šímy, J. Zrzavého, E. Filly, A. Borna, Z. Sklenáře, J. Anderleho, F. Koblihy nebo L. Nováka.
Praxe bezplatných převodů výtvarných děl z nákupů Ministerstva kultury ČSR umožnila vcelku rychlé rozrůstání sbírek – často, díky osobní
zainteresovanosti vedoucích galerie, i o velmi kvalitní výtvarná díla. Právě z ministerských nákupů pochází naprostá většina grafických listů, které Vám
dnes představujeme. Výjimku tvoří práce M. Ševčíka, N. Plíškové, V. Boudníka či O. Kulhánka a také grafiky, které byly zakoupeny v souborech sestavených
k určitým význačným výročím.
Od začátku 90. let se podsbírka grafiky kvůli vyšším pořizovacím nákladům a celkové změně na trhu s uměním rozšiřuje pomaleji. Zakoupeno bylo především
větší množství prací B. Reynka. Sbírka se ale rozrostla i o grafické listy J. Šerých, J. Sasky, P. Sukdoláka, K. Lhotáka, K. Vacy a dalších. Pokračuje tak ve snaze obsáhnout kvalitní grafickou tvorbu výtvarníků - včetně těch, kteří mají vztah k Havlíčkobrodsku, případně k Vysočině.

Výstava s názvem Corpus delicti, který je inspirován grafickým listem Vladimíra Boudníka, tak může být oním usvědčujícím důkazem o tom, co se v
havlíčkobrodské galerii od jejího založení v roce 1965 - v souvislosti s grafickou sbírkou - dělo.

Více informací viz www.galeriehb.cz