Lenka Vilhelmová -

"Ve hře na skutečnost“

Text pozvánky:

v půlce to stopnu

a s dětskou nevinností

vystavím desku světlům a stínům

a znovu vyrazím

posílen neodvolatelným negativem

1937 – 39 S.B.

Den po dni, kousek po kousku je o subjektivitě v čase. O plynutí subjektivity jímavě políbené smrtí. O misce – symbolu každodennosti. Také o dvojité misce jako symbolu sdílení, neboť člověk – to je dvojice, i když může být sám.

O misce - symbolu spotřeby stejně jako symbolu daru? Život se spotřebovává stejně jako naplňuje? Nebo upouští. Všechny možnosti zachycené v klasickém formátu triptychu jako v roztržitě nastříhaném animovaném filmu. Obyčejná posvátnost všedního dne, půvab ateistické zbožnosti (Chalupecký).Den po dni, kousek po kousku je o subjektivitě jako vlastním domovu člověka, jímž protéká historie nikoli v  proměnlivosti událostí a dějů, ale v podobě metahistorie, jejíž konstanty a archetypy jsou záchytnými uzly sítě subjektivity.

P.V. 2007