PAMÁTNÍK
NÁRODNÍHO
PÍSEMNICTVÍ
BOHUSLAV REYNEK (1892-1971)
ve čtvrtek 11. září 2008 od 17 hodin,
v sále Boženy Němcové, Strahovské nádvoří 1, Praha 1
______________________________________________________________________
Básník, překladatel a grafik Bohuslav Reynek byl po dlouhá léta stranou zájmu širší veřejnosti. Nekompromisně hledal svou osamělou cestu, jen chvílemi a málo ovlivněnou dobovými uměleckými trendy. Jeho nalézání řádu světa ve zdánlivě prostých motivech domova i v biblických příbězích a podobenstvích nebylo vždy pochopeno a hloubka zděděné víry spolu s nezávislostí na uznávaných hodnotách veřejného života provokovala představitele moci.
Bohuslav Reynek se narodil se 31.5.1892 v Petrkově u Havlíčkova Brodu. V letech 1905-1912 studoval na reálce v Jihlavě, kde se naučil cizí jazyky a pod vlivem prof. Maxe Eislera získal znalosti z literatury a výtvarného umění. Zde začal také sám psát, kreslit a malovat (Portrét spolužáka Ťukala, Portrét otce).Vysokou školu technickou v Praze po pár týdnech v roce 1912 opustil a vrátil se do Petrkova, kde až do konce života pracoval v hospodářství a tvořil. Začínal jako básník a překladatel, první práce publikoval v Moderní revui 1913-1914. Navázal spolupráci s nakladatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, pro jehož edici Dobré dílo překládal francouzské a německé autory (G.Trakl, L.Bloy, P.Claudel). Roku 1921 J.Florian vydal grafické album Obrázky nové a staré, ve kterém jsou Reynkovy první grafické listy, linoryty z let 1920-1921 ovlivněné expresionismem a kubismem, částečně inspirované albem reprodukcí G.Rouaulta. Téhož roku vyšla u nakladatele Kuncíře první sbírka Reynkových veršů s názvem Žízně, obsahující básně z let 1912-1916. Na popud Floriana začal Reynek vydávat edici Sešity poesie, v nichž ilustrace, obálky i graf.úpravu vytvářel J.Čapek. Zde publikoval básník své vlastní práce i překlady. Roku 1923 přeložil prvotinu „Ta vie est là…“ básnířky Suzanne Renaud z Grenoblu, jejíž verše ho zaujaly natolik, že si začal korespondovat s autorkou a navštěvovat ji. O tři roky později uzavřel s básnířkou v Grenoblu sňatek a jeho žena přijela do Čech. Grenoble Reynek navštěvoval pravidelně do r.1936, později i s celou rodinou, zde také v galerii Saint Louis několikrát vystavoval své kresby uhlem a pastely s náměty krajin jižní Francie i Petrkova. Neustále tvořil verše a překlady, od 20.let do své smrti vydal deset sbírek básnické prózy a veršů (např. básně v próze Rybí šupiny, Had na sněhu, sbírky veršů Rty a zuby, Podzimní motýli, Sníh na zápraží a další), poslední sbírku Odlet vlaštovek pouze uspořádal (vyd. PNP 1989). Na začátku 30.let ho opět zaujala možnost vyjádřit své výtvarné vidění grafikou. Od roku 1933 ryl suché jehly, někdy doplněné monotypem, později vytvářel celé cykly (např. Sníh, Pastorale, Pašijový cyklus ze 40.let), od 50.let začal používat i techniku leptu. Básně, kresby i grafické listy zpracovávaly obdobná základní témata, vzájemně se prostupující a umocňující - domov, příroda, zvířata, Starý a Nový zákon, hlavně motivy Joba a Ježíše, sv.František, Don Quijote.
Rodina se syny Danielem a Jiřím žila v Petrkově, na konci 2.světové války byla nakrátko vystěhována. Po osvobození se vrátili domů, ovšem od 50.let zde užívali pouze malý byt, protože v zestátněném statku hospodařilo zemědělské družstvo.Umělec vedl v Petrkově materiálně prostý, avšak duchovně bohatý život. Zde v nelehkých podmínkách vyhnanství ve vlastním domě vznikly grafické cykly Job a Don Quijote, v nichž Reynek rozvinul své životní téma člověka, který ztratil vše, ale neztratil víru a čest. V roce 1964 se konala v Ústí nad Labem první poválečná výstava jeho grafik. Následovalo několik dalších výstav v 60.letech, umělce začali v Petrkově vyhledávat literární i výtvarní historici, jeho jméno se postupně stávalo pojmem nejen pro hrstku zasvěcených. Básník a grafik Bohuslav Reynek zemřel v Petrkově dne 28.září 1971.
Výběr z výstav:
1927 – Dessins, V.Salon de ľ Effort, Grenoble
1931 – Pastels, VII.Salon de ľ Effort, Grenoble
1936 – Galerie Saint Louis, Grenoble
1929 – Pardubice - zámek, kresby, uspořádal V.Vokolek
1964 - Divadlo hudby v Ústí nad Labem, grafika
1965 – Dům pánů z Kunštátu, Brno
1966 – Galerie V.Špály, Praha
1967 – společná výstava 15 grafiků, Galerie V.Špály, Praha, kurátor J.Chalupecký
- Poetická vinárna Viola, Praha (výstava Reynkovy grafiky)
1968 – Galerie Benedikta Rejta, Louny
- Divadlo hudby v Ústí n.Labem
- Oblastní galerie výtvarného umění Liberec
- Galerie Havlíčkův Brod
1969 – Dům umění v Hodoníně
1970 – Bohuslav Reynek a kniha, Památník národního písemnictví, Praha
1972 – Kresby, pastely, grafika (posmrtná výstava), GHMP, Staroměstská radnice
1985 – Kresby, grafika, Dům umění, Brno
1992-1993 – Výstava k 100.výročí narození Bohuslava Reynka (Brno, Praha, Cheb, Ostrov
n.Ohří, Pardubice, Liberec, Olomouc, Hluboká n.Vltavou, Hodonín, Jihlava)
1995 – Suzanne Renaud a Bohuslav Reynek, Francouzský institut, Praha
1998 – Hommage à Suzanne Renaud et Bohuslav Reynek, Centre tchèque, Paris
2002 – Pieta v loďce (Grafické a básnické dílo), Památník národního písemnictví, Letohrádek
Hvězda, Praha
- Semis de silence – Setba ticha, Galerie Jules Salles, Nîmes
2007-2008 – Grafika ze sbírek Památníku národního písemnictví, Nová výstavní síň, Kabinet ex libris Chrudim (detašované pracoviště PNP)
Vystavený soubor grafických listů nakoupil Památník národního písemnictví od umělcových synů Daniela a Jiřího Reynkových prostřednictvím paní Věry Jirousové, která se s Bohuslavem Reynkem osobně znala a jeho prací se začala zabývat již v 60.letech, kdy navštěvovala spolu s dalšími představiteli neoficiální kultury Petrkov. Nákup grafických listů byl uskutečněn po úspěšné výstavě, kterou PNP uspořádal v roce 2002 v letohrádku Hvězda. Její kurátorkou a spoluautorkou katalogu Pieta v loďce byla právě V.Jirousová. Později byl nákup ještě doplněn darem několika ex libris a drobných grafických prací z umělcovy pozůstalosti. Tyto převážně suché jehly a lepty s monotypem, někdy i kolorované, zahrnují období od poloviny 30.let až do r.1970. Nakoupený soubor byl poprvé vystaven na přelomu let 2007-2008 v Nové výstavní síni Kabinetu ex libris PNP v Chrudimi, nyní jej představujeme ve zmenšeném rozsahu.
Výstava je uspořádána tak, aby mapovala vývoj umělcovy tvorby i hlavní témata, jejichž prostřednictvím Reynek vyjadřoval svůj niterný a osamělý životní postoj.