Dialogy

kalendáře pro Jindru Štreita

Výstava výtvarných interpretací fotografií z nástěnného kalendáře známého dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita představuje díla více než dvou set dvaceti předních českých, moravských a slovenských umělců všech generací, kteří tímto způsobem vedou s fotografem svůj tvůrčí dialog. Zastoupeni jsou například tito umělci: Michal Cihlář, Tomáš Císařovský, Jiří David, Hugo Demartini, Federico Díaz, Bedřich Dlouhý, Gabina Fárová, Rudolf Fila, Kurt Gebauer, Milan Grygar, Xénia Hoffmeisterová, Dalibor Chatrný, Věra Janoušková, Boris Jirků, Ivan Kafka, Kryštof Kintera, Milan Knížák, Alena Kučerová, Ludvík Kundera, Aleš Lamr, Karel Malich, Stefan Milkov, Jiří Načeradský, Petr Nikl, Eduard Ovčáček, Květa Pacovská, Viktor Pivovarov, Vladimír Preclík, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, Joska Skalník, Jiří Sopko, Adriena Šimotová, Jan Švankmajer, Olga Vyleťalová a Olbram Zoubek.

Jindřich Štreit k projektu říká: "V roce 1999 mne oslovil ředitel fotostudia CD Bler Jiří Heller s prosbou, abych připravil své fotografie pro firemní kalendář na rok 2000. Nikdo z nás netušil, že to bude mít ještě pokračování. Kalendáře se líbily. Po dvou letech mi firma darovala zbylé exempláře, které by jinak byly zlikvidovány. Co je ještě zbytečnější, než prošlý kalednář?
Při zvětšování některé fotografie zkazím. V roce 1996 mne napadlo dát je k dispozici Daliboru Chatrnému, aby s nimi dále pracoval. Nejprve je pomalovával bílou barvou, potom je perforoval, stříhal a jinak upravoval.
To bylo impulzem k realizaci projektu interpretovaných kalendářů. Jako první se tohoto úkolu ujali Dalibor Chatrný a Rudolf Fila, který se interpretacím věnuje velmi dlouho.
Kalendáře jsem začal nabízet také umělcům, s kterými se dlouhodobě přátelím, kterých si vážím a s kterými spolupracuju. Respektoval jsem, že ne všem bude moje myšlenka blízká. Několikrát jsem se setkal s názorem, že do mých fotografií se zasahovat nedá. Výběr autorů nebyl nahodilý. Snažil jsem se o zapojení všech generací a stylů. Potěšilo mne, že kalendáře přijali i mí slovenští přátelé. Všem jsem přirozeně ponechal úplnou volnost a svobodu při zpracování. Zajímalo mne, jak kdo ten stejný motiv uchopí. Vznikl velmi zajímavý soubor, který naznačuje možnosti komunikace různých tvůrčích přístupů.
Děkuji všem, kteří přijali tuto myšlenku a vstoupili do mých fotografií. Poodhalili tak skryté vrstvy zobrazených situací a příběhů."

Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně, absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967); studium zakončil první samostatnou výstavou fotografií (1967).
Vyučoval na Základní devítileté škole v Rýmařově, byl ředitelem školy v Sovinci a v Jiříkově. Kromě své pedagogické a fotografické činnosti se věnoval veřejně prospěšné práci. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku 1997 v Bruntále. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech České republiky i v zahraničí.

 


 

Ludvík Kundera

Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života, se soustředěním na portér a romskou tematiku. V letech 1974-1977 absolvoval Školu výtvarné fotografie; jeho závěrečnou prací byl soubor z divadelního zákulisí.

V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu (coby nástroje trestných skutků). Protože nesměl učit, pracoval rok v knihovně a po uzavření soudního jednání si musel najít nové zaměstnání: pracoval jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Po listopadu 1989 se jeho situace změnila: byl zaměstnancem okresního úřadu a posléze muzea v Bruntále, od roku 1994 je samostatný fotograf.

 

Eduard Ovčáček

Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde pedagogicky působil v letech 1991-2003, se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie.
Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech kromě České republiky i ve Francii, Anglii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku a Rusku. Je členem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarníků, Aktivu volné fotografie při Pražském domě fotografie a Umělecké besedy v Praze. Připravil přes 700 autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal více než dvacet knih dokumentárních fotografií, je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách doma i v zahraničí a bylo o něm natočeno několik filmů.

Výstavní projekt: Gallery, s.r.o.,

kurátor výstavy: architekt Petr Kovář