Dialogy kalendáře pro Jindru Štreita Výstava výtvarných interpretací fotografií z nástěnného kalendáře známého dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita představuje díla více než dvou set dvaceti předních českých, moravských a slovenských umělců všech generací, kteří tímto způsobem vedou s fotografem svůj tvůrčí dialog. Zastoupeni jsou například tito umělci: Michal Cihlář, Tomáš Císařovský, Jiří David, Hugo Demartini, Federico Díaz, Bedřich Dlouhý, Gabina Fárová, Rudolf Fila, Kurt Gebauer, Milan Grygar, Xénia Hoffmeisterová, Dalibor Chatrný, Věra Janoušková, Boris Jirků, Ivan Kafka, Kryštof Kintera, Milan Knížák, Alena Kučerová, Ludvík Kundera, Aleš Lamr, Karel Malich, Stefan Milkov, Jiří Načeradský, Petr Nikl, Eduard Ovčáček, Květa Pacovská, Viktor Pivovarov, Vladimír Preclík, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, Joska Skalník, Jiří Sopko, Adriena Šimotová, Jan Švankmajer, Olga Vyleťalová a Olbram Zoubek. Jindřich Štreit k projektu říká: "V roce 1999 mne oslovil ředitel fotostudia CD Bler Jiří Heller s prosbou, abych připravil své fotografie pro firemní kalendář na rok 2000. Nikdo z nás netušil, že to bude mít ještě pokračování. Kalendáře se líbily. Po dvou letech mi firma darovala zbylé exempláře, které by jinak byly zlikvidovány. Co je ještě zbytečnější, než prošlý kalednář? Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně, absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967); studium zakončil první samostatnou výstavou fotografií (1967).
|
Ludvík Kundera Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života, se soustředěním na portér a romskou tematiku. V letech 1974-1977 absolvoval Školu výtvarné fotografie; jeho závěrečnou prací byl soubor z divadelního zákulisí. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu (coby nástroje trestných skutků). Protože nesměl učit, pracoval rok v knihovně a po uzavření soudního jednání si musel najít nové zaměstnání: pracoval jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Po listopadu 1989 se jeho situace změnila: byl zaměstnancem okresního úřadu a posléze muzea v Bruntále, od roku 1994 je samostatný fotograf.
Eduard Ovčáček Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde pedagogicky působil v letech 1991-2003, se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. Výstavní projekt: Gallery, s.r.o., kurátor výstavy: architekt Petr Kovář |