galerie felixe jeneweina města kutné hory
JENEWEIN KUTNÁ HORA VIII. Sympozium současného výtvarného umění
Dalibor David
Barbora Lungová
Aleš Růžička
Šárka Zadáková
1.7.-15.7.2006 workshop
10.9.-6.10.2006 výstava Vlašský dvůr
Žijeme dnes ve světě předjímaném dosti výstižně analogiemi, které použil Oswald Sprenger v letech 1918-1920 ve svých nepříliš optimistických tezích k rozpadu západoevropské kultury. Zásadním rysem krize je tenze mezi kulturou a civilizací. To jest mezi schopností kontemplace, transcendence, spojení se sférou svatosti a naopak ztrátou kontaktu s vnitřním světem a výhradně projevy vnější aktivity. Jako je podstatou kultury náboženství, tak podstatou civilizace je bezbožství. Doslova o vztahu kultury a civilizace píše: „Kultura a civilizace - žijící tělo s duší a bezduché mumie“. Předpoklady Sprengerových teorií se v mnohém naplnily. Dvacáté a jedenadvacáté století je dobou pluralismů, demokracie, neuznávání absolutních pravd, relativismů, dobou socialismu a nových ideologií. Společnost je dnes materialistická. Schopnost emocionality zde má své místo, pokud je využitelná komerčně.
O vztazích sekularizované dnešní společnosti k době, v níž je ukotveno dílo kutnohorského rodáka a malíře Felixe Jeneweina (1857-1905), je možné nalézt několik poznámek v předmluvě katalogu výstavy VI.Sympozia současného výtvarného umění JENEWEIN - KUTNÁ HORA. Je zřejmé, že Sprengerovy antagonismy mezi kulturou a civilizací se prohlubují a subjektivní východiska, která dílo Jeneweinovo formovala, jsou nenávratně ztracena. Byly-li jeho práce shledávány jako anachronní a retrográdní ve své době, vzhledem k vybočování z obvyklých vzorců náboženské malby na přelomu 19. a 20. století, dnes je křesťanské umění dodržující původní identitu mimo majoritní pozornost vůbec. V rámci obecnějšího „akceptovatelného“ kontextu se s ním setkáváme teprve tehdy, je-li s ním zacházeno ve smyslu postmoderní parafráze či novodobého racionalismu, který tradice, náboženství a autoritu vůbec neguje.
K dosud přežívajícím projevům kultury patří tradice. O tradici lze mluvit u jevu opakovaného, podléhajícího svým zákonitostem, začleněného do širšího systému kultury. Je jím po osmi letech konání doufáme i sympozium současného výtvarného umění kutnohorské, respektive jeho letní malířský workshop a následné prezentace v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory. Výsledky workshopů se jevily od počátku sympozia zajímavé, nejenom tím, že poskytují galerii nový sbírkový materiál, dávají možnost umělecké autenticitě soudobé a je možné z nich selektovat projevy soudobé malby vznikající na speciální téma, je možné se o ně opírat právě při argumentacích, které změny v chápání aktualizovaných obsahů jeneweinovských popisují a dokladují.
K účasti na dalších reflexích Jeneweinovy tvorby VIII.ročníku Sympozia současného výtvarného umění JENEWEIN – KUTNÁ HORA byli letos vyzváni čtyři účastníci, věkovým průměrem jednoznačně příslušníci nejmladší profesionální malířské generace - Dalibor David, Barbora Lungová, Aleš Růžička a Šárka Zadáková, absolventi vysokých výtvarných škol v Praze a Brně.
Absolvent pražské AVU Dalibor David (*1972) se během sympozia zčásti oprostil od primárně zřetelných Jeneweinových projevů figuralistických a vydal se především v přesvědčivějších větších formátech cestou všední intimity. Monumentalizované předměty - džbán, cíp zdviženého koberce, část interiéru, okna, jsou podány technikou zručné expresivní olejomalby. Shledáváme zde nicméně užívání jednoduchého profánního symbolu pro vyjádření obecně nadřazeného hlubšího lidského tématu samoty, opuštění, zániku. Prostřednictvím elementárních obsahů sahá David nevědomě i k tématu neuchopitelnosti intimity, k tématu soukromí či k osobní paměti předmětů. Nicméně původní i když přenesené obsahy jeneweinovské skepse a osamocenosti jsou zde zřetelné. Drama osobní tragédie vyjadřují Davidovy malby Pohřeb a Tmavá hlava, kde je symbolem smrti bělostná tvář utopené dívky obklopené květy oslavou smrti nebo temné tóny černé červené hnědé a fialové na plátně s hlavou nemocného. Introvertní malby Dalibora Davida je možné chápat i jako kritickou reakci na současný kulturní exhibicionizmus, kdy jsou privátní traumata cynicky vtahována na stránky tisku i do literatury, ataky na soukromí zaplavují média a výjimečnost individuálních situací je devalvována.
Malířka Barbora Lungová (*1977) opustila na čtrnáct dní moravské prostředí, aby v Kutné Hoře navázala širším cyklem interiérů pracovních prostor sympozia na předchozí své práce, které verifikovaly reálné výsledky komunistického industriálního a obytného mýtu. Neživé předměty z vybavení opuštěných bytů staré hasičárny personifikuje, přisuzuje jim lidské vlastnosti (Manželská trojice), mýtická jména (Éros a Thanatos domu v kómatu), erotizuje jejich spojení a vazby (Orální, anální, falické, magické). Smysl pro extrakci reality, pro architekturu, zejména exteriér, osvědčuje lapidárním členěním obrazu a téměř geometrickým vymezováním barevných ploch v cyklu tropických hřbitovů, záznamů z cesty do Portugalska zpracovávaných v Kutné Hoře (Protestantská pokora, Soumrak v Lisabonu, Odpoledne v Lisabonu). Tato série pláten se vyznačuje nejenom smyslem pro estetický účinek barvy v jejích čistých lazurních plochách, výraznou obrysovou linearitou upomínající na Jeneweinovy kvaše, ale především výraznou názorovou kompaktností a robustností. Reálný základ těchto maleb byl autorce důslednou oporou při stavbě kompozice a zejména pro skvělé podání nálady prostředí v chladných škálách modrých, zelených a fialových tónů v kombinaci se žlutěmi a hnědou.
K malířsky nejvýraznějším projevům sympozia patří práce Aleše Růžičky (*1977). Pokud se ztotožníme s tvrzením, že kultura pracuje se symboly a civilizace je používá bez inteligence a vědomí, které s nimi jsou spjaty, lze říci, že se Aleš Růžička jeneweinovským obsahům přiblížil použitím symbolů velmi čistě a s plným pochopením. Jistě tomu prospěl i jeho malířský talent plný racionální intuice, jednoznačně přesvědčivý svou lehkostí, jistotou a pomohla i volba většího obrazového formátu. Růžičkův výrazně volný rukopis a formální rysy čisté nekomplikované malby byly spjaty navíc s přesností obsahovou. Cyklus osmi pláten Hřbitovní kvítí překračuje totiž rámec „pouhé“ malby a je hyperbolicky dvourozměrnou oscilací mezi současným volným dílem a funerálním uměním. Malby uschlých honosných kytic, ať samostatně vázaných, položených na zemi, na ploše náhrobku nebo nakupených u hřbitovní zdi jsou natolik sugestivní, že ihned evokují onen pocit ze setkání s rozhraním existence. Není snad pronikavějšího symbolu zániku než uvadlá, tlící hřbitovní kytice, posel z našeho světa tomu druhému. Publicista E.A.Hruška ve své knize Romantické Olšany (1943), hovoří o našich hřbitovech jako o městech mrtvých, s vlastními atributy, i s vlastním uměním. Přibude nyní k nádobám a plastikám díky Aleši Růžičkovi i obraz?
Šárka Zadáková (*1982), nejmladší účastník sympozia, se jediná ve větším záběru věnovala malbě figurálních témat. Ačkoliv jsou s Jeneweinem svázána nejvíce, udržela si vlastní autenticitu a téma jejích pláten triptychu Pokání je světské inspirované osobním zážitkem z vlastní účasti na studentském nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar. Malba Šárky Zadákové je zde expresivní a inklinující k poetizaci a dramatizaci. Využívá k tomu prostrace ženské figury v její sesuté ležící poloze na jednotném podkladu šedých, bílých a fialových puntíků naznačujících podlahovou krytinu. Cyklus má schopnost gradovat díky opakování spodní části těla v různých polohách se stejnou barevností černé, modré, bílé versus poslední jeho části s jeneweinovskou kompozicí a ústřední exaltovaností výrazu Máří Magdalény. S ambicemi evokovat Jeneweinův cyklus Rodokmen se setkáme v deseti dílném komorním cyklu apoštolů a starozákonních proroků (např. Sv.Josef, Nátan, Jákob, Bóz, David, Abrahám, Ezechiel, aj.), kde Šárka Zadáková osvědčila velkou míru kultivovanosti a citu pro barvu. Symbolismus zde povýšila na konstruktivní prvek a do jemně provedených pozadí jednoduchých krajin s oblaky zapracovává zástupné atributy proroků a apoštolů namísto jejich figur nebo tváří.
VIII. ročník Sympozia současného výtvarného umění JENEWEIN - KUTNÁ HORA byl sympatickým projevem schopnosti všech zúčastněných umělců vyrovnat se s tématy sympozia v intencích vlastního uměleckého názoru a to tak, aby došlo k obsahovému jeneweinovskému setkání právě v takové míře, jak jen bylo možné z hlediska dané umělecké subjektivity. Aleš Rezler
Dalibor David* 1972, Valašské Meziříčí
Studium1986-1990 SUPŠ Uherské Hradiště; 1990-1997 AVU Praha (prof. Jiří Sopko)
Samostatné výstavy2006 Střelci, Minigalerie U zlaté štiky, Kolín; Vany a vysavače, Dubá (s P. Šmídem); 2004 Práce na papíře, HVB Bank Praha; Hlubočepská 40, Kavárna Ouky Douky, Praha; 2000, www.galerieholec.cz; 2002 Trosečníci, Galerie U Kamene, Cheb.
2006 Studenti, absolventi školy J.Sopka, AJG, Č.Budějovice; 2005 Absolventi školy J.Sopka, Galerie České spořitelny, Rytířská, Praha; 2004 Studenti, absolventi školy J.Sopka, Galerie XXL, Louny; Mosty, Valdek, Praha; 2002 4x1, VŠUP Praha; 1999 Metro, Kavárna U Pavouka, Ostrava; 1998 Dole v Bunkru, prostor bývalého klubu Bunkr, Praha; 1997 D.U.M., Bořivojova, Praha, Punčový řez 2, Městské divadlo Zlín, 1996 Punčový řez, Galerie Fiducia, Ostrava.
1. Džbán, 2008, olej, plátno, 150x130cm 2. Interiér, 2008, olej, sololit, 30x50cm 3. Koberec, 2008, olej, plátno, 130x150cm 4. Obloha, 2008, olej, plátno, 70x80cm 5. Sloupky (Kosti), 2008, olej, sololit, 6. Pohřeb, 2008, olej, plátno, 30x30cm 7. Tmavá hlava, 2008, kombinovaná technika, akryl, 80x70cm 8. Okna, 2008, olej, plátno, 40x30cm
Barbora Lungová*1977, Kyjov
Studium1991-1996 Klvanovo gymnázium v Kyjově; 1993-1995 Státní konzervatoř v Brně, obor fagot; 1995-1996 Crossroads School for Arts and Sciences, Santa Monica, USA; 1996-2002 Filosofická fakulta MU - filmová věda/anglistika; 2002 stáž v ateliéru graf. designu u MgA. Václava Houfa; 2003 Winchester School of Art, Great Britain - ateliér grafiky; 2004-2005 stáž v ateliéru grafiky u ak.mal. Margity Titlové, 1999-2006 FaVU VUT, ateliér malba I (profesor Načeradský, docent Veselý).
2002 Galerie katedry anglistiky, FFMU Brno; Galerie Korzo, Hodonín; Galerie Doma, Kyjov; 2003 Galerie Duna tři, Bystřice nad Pernštejnem; 2004 Pavlov u Mikulova; 2006 The Enigma of masculinity. Galerie Gambit, Praha; Melancholie, výstava diplomové práce, Galerie Lužánky, Brno.
2002 Koko Jumbo (ateliér Malba I), Galerie Doubner, Praha; 2003 Obrazy v cukrovaru (ateliér Malba I), Želetice u Znojma; Skupina Kartel, Městské divadlo, Brno; 2004 Skupina 001, Nový Jičín, muzeum Novojičínska; 2005 Skupina 001, Místogalerie na Skleněné louce; 3/6 Skupiny 001, Ditrichštejnská hrobka, Mikulov; 2006 Dívčí sen, Skupina Kartel, Městské muzeum, Bystřice nad Pernštejnem; Dívčí sen - Skupina Kartel", Komunikační prostor, Školská 28, Praha
1. Bludička (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 150x130cm 2. Andělské oko (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 60x60cm 3. Několik světlých míst (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 60x60cm 4. Dualita (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 85x80cm 5. Orální, anální, falické, magické (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 80x80cm 6. Manželská trojice (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 80x70cm 7. Eros a Thanatos domu v kómatu (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 60x60cm 8. Cháronovy dveře (cyklus Znamení na cestě), 2008, olej, plátno, 60x60cm 9. Sedlecká, 2008, olej, plátno, 60x60cm 10. Masaryk a smrky, 2008, olej, plátno, 60x70cm 11. Protestantská pokora (cyklus Tropické hřbitovy), 2008, olej, plátno, 80x80cm 12. Soumrak v Lisabonu (cyklus Tropické hřbitovy), 2008, olej, plátno, 85x80cm 13 Odpoledne v Lisabonu(cyklus Tropické hřbitovy), 2008, olej, plátno, 80x80cm 14 Večer v Lisabonu(cyklus Tropické hřbitovy), 2008, olej, plátno, 85x80cm
Aleš Růžička* 1977, Tábor
Studium 1991 Střední průmyslová škola keramická v Bechyni, výtvarné zpracování keramiky a porcelánu; 1995-2002 Akademie výtvarných umění v Praze; 1995-1997 ateliér krajinomalby (prof. František Hodonský); 1997-2001 ateliér malby (Antonín Střížek); 2001-2002 ateliér malby (Michael Rittstein)
Samostatné výstavy 1994 Galerie Vodárenská Věž, Tábor; Galerie V. Kramáře, Ml. Vožice; 1998 Galerie Mrtvá ryba, Praha; Galerie Merkner, Praha; 2003 Nahoře, Divadlo Alfréd ve dvoře, Praha; 2004 Výjevy mého nadržení, Makromolekulární Ústav AV ČR, Praha; Zahradník, divadelní kavárna Damúza, Praha; 2006 Zahradníkovo jaro, Cafe Therapy, Praha; Park, Galerie Dinitz, Praha.
Společné výstavy 1995 Galerie Muzeum, Soběslav; 1996 Galerie Ve věži, Planá u Mariánských Lázní; 1997 Galerie Vodárenská věž, Tábor; 1998 Galerie AVU, Praha; Reifeissen Bank, Praha; 1999 Lima, Peru; 2000 4 generace Růžičků, Divadlo O.Nedbala, Tábor; Spolu, Galerie Židovský hřbitov, Telč; Sladkosti slastí, Galerie AVU Praha; Ateliéry, AJG Wortnerův dům, České Budějovice; 2001 Galerie MAS, Sezimovo Ústí; Výstavní síň Mánes, Praha; 2002 Galerie Rozehnal, Praha; Galerie U hrocha. Bechyně; Galerie Vodárenská věž, Tábor; Diplomanti AVU, Veletržní palác, Národní galerie v Praze; 2003 Volvo, AutoHasse, Praha; III. Zlínský salon mladých, Zlín; 2004 Svatba, Galerie Doubner, Praha; 2005 Ve vlastní šťávě, AJG Wortnerův dům, České Budějovice (s J. Křivánkem); Spolu, Galerie LXL, Louny (s Š.Zadákovou); malířské sympozium, Galerie Červený Zámek, Hradec nad Moravicí; 2006 , IV. Zlínský salon mladých, Zlín
1. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 150x130cm 2. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 175x110cm 3. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 175x110cm 4. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 175x110cm 5. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 50x40cm 6. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 50x40cm 7. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 50x40cm 8. Hřbitovní kvítí, 2008, akryl, plátno, 50x40cm
Šárka Zadáková* 1982, Tábor
Studium 1997-2001 Střední průmyslová škola keramická v Bechyni; 2002 Studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze (ateliér malba, prof. Pavel Nešleha, Stanislav Diviš)
Samostatné výstavy 2000 Spolu, Galerie židovský hřbitov, Telč; 2001 Galerie MAS, Sezimovo Ústí; 2002 Galerie Rozehnal, Praha; Galerie Vodárenská věž, Tábor; Galerie U hrocha, Bechyně; 2004 Galerie Doubner, Praha; Svatba, Galerie Doubner, Praha; 2005 Galerie Artkontakt, Brno; Jantarová cesta, Galerie Červený zámek, Hradec nad Moravicí; Spolu, Galerie XXL, Louny
Společné výstavy 2003 Plenér 2003, VŠUP, Praha; 2004 Velký formát, VŠUP, Praha; Galerie Louvre, Praha; 2005 Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Sankturinovský dům, Kutná Hora; Galerie Duna Tri, Bystřice pod Pernštejnem
1. Pokání, 2008, akryl, plátno, 70x80cm 2. Pokání, 2008, akryl, plátno, 70x80cm 3. Pokání, 2008, akryl, plátno, 50x110cm 4. Pokání, 2008, akryl, plátno, 150x130cm 5. Jesus Christ Superstar, 2008, akryl, plátno, 18x24cm 6. Jesus Christ Superstar, 2008, akryl, plátno, 11,8x18cm 7. Sv.Josef, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 8. Smír, 2008, akryl, PVC, 36x36,5cm 9. Nátan, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 10. Jákob, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 11. Apoštol Jakub, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 12. David, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 13. Bóz, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 14. Abrahám, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 15. Ezechiel, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 16. Ondřej, 2008, akryl, plátno, 12x18cm 17. Izák, 2008, akryl, plátno, 12x18cm
Podmínky účasti na VIII.ročníku sympozia JENEWEIN - KUTNÁ HORA - 2008
1) Sympozia se mohou účastnit aktivní výtvarní umělci od 20 let (včetně studentů VŠ výtvarného zaměření) bez omezení věku a národní příslušnosti na základě pozvání pořadatele; 2) vyzvaní účastníci jsou povinni respektovat dané téma; 3) alespoň 1 dílo každého ze zúčastněných autorů z celkového počtu jím vytvořených prací po dobu sympozia se stává majetkem města Kutné Hory a součástí uměleckých sbírek města Kutné Hory ve správě Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory. O výběru popřípadě počtu děl rozhodne pořadatel po dohodě s autorem; 4) pořadatel zajistí účastníkům sympozia ubytování a pracovní prostory a hradí náklady na výtvarný materiál použitý při práci na dílech vznikajících během sympozia do výše 15.000,- Kč na jednoho účastníka; 5) zahraničním účastníkům hradí pořadatel cestovní náklady do výše 5.500,- Kč; 6) účastníci se zavazují umožnit pořadateli v jeho prostorách vystavení veškerých děl vytvořených v době trvání sympozia po jeho oficiálním ukončení a jejich neomezené publikování v souvislosti s propagací sympozia a galerie.
|