V. Nový zlínský salon 2008

■  13. května  –  7. září  2008

■  EXPOZICE: Dům umění ve Zlíně, 2. poschodí zlínského zámku,     12. budova bývalých Baťových závodů ve Zlíně

Michal Gabriel- Tři koně, 2006-2008

První Nový zlínský salon byl slavnostně otevřen 25. dubna 1996 prezidentem Václavem Havlem. Jeho veřejná  vernisáž v Domě umění ve Zlíně pak proběhla následný den,  přesně  v den 60. výročí zahájení 1. Jarního zlínského salonu soudobého československého umění, pořádaného firmou Baťa. V letech 1936 – 1948 proběhlo celkem 11 zlínských salonů.

Obnovené, trienálně pořádané zlínské salony, ať už Nový zlínský salon, anebo vždy následný rok po něm probíhající Zlínský salon mladých (pro umělce do třiceti let), se staly logickou a organickou součástí výstavní a akviziční činnosti Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, se všemi jejími přesahujícími, na baťovské tradice navazujícími významy. Obě přehlídky sice koncepčně vzešly z původních historických zlínských salonů či tzv. výstav mladých,  musely  ale respektovat dnešní, v mnohém  odlišné společenské poměry, stejně jako  umělecké a vůbec oborové potřeby, spjaté s problematikou aktuální tvorby a současné umělecké scény. Důležitým rysem těchto pravidelně -trienálně- probíhajících přehlídek současného umění je skutečnost, že už od počátku probíhají v duchu jasných pravidel. Mají jasnou, v principu nemněnou metodiku, v jejíchž intencích probíhá výběr autorů, výtvarných děl, ale i způsob jejich prezentace v jednotlivých výstavních prostorách a katalogu výstavy.

 K zásadní proměně salonů došlo až v roce 2005. Úzká spolupráce, kterou zlínská galerie navázala již před vstupem  České a Slovenské republiky do EU se slovenskými partnery, s  předními oborovými institucemi, jednotlivými kurátory umění a umělci, dodala i zlínským salonům zcela novou česko-slovenskou  dimenzi. Po IV. Novém zlínském salonu (2005) a IV. Zlínském salonu mladých (2006) se ten nynější -V. Nový zlínský salon-  tak stává  v pořadí již třetí společnou prezentací  českého a slovenského soudobého výtvarného umění. Rovněž na jeho přípravě se podílela  česká a slovenská odborná jury. Na  doporučení obou jury je v expozicích salonu, na základě vzájemné dohody, představena tvorba 65 českých a 35 slovenských umělců starších třiceti let. Všech sto autorů je v instalacích výstavy zastoupeno pracemi, jež vytvořili v průběhu posledních tří roků. V rámci přehlídky, obdobně jako v případě předchozího Nového zlínského salonu (2005), probíhají též dvě doprovodné výstavy. Jednak je to Pocta Adrieně Šimotové,  instalovaná v prostorách galerie ve zlínském zámku a ze slovenské strany Pocta Juraji Bartuszovi, uskutečněná ve výstavních prostorách 12 budovy zlínského továrního areálu. Odborným dokumentem trvalého významu, dalším článkem zaznamenávajícím dynamiku proměn výtvarných scén obou zemí, se bezpochyby  opět stane  i  obsáhlý katalog výstavy, s řadou podstatných textů vážících se jak k současnému českému a slovenskému výtvarnému dění, tak k zastoupeným autorům, včetně základních biografických dat, soupisu vystavených děl a  obrazových příloh s jejich reprodukcemi. 

Záštitu nad V. NZS,vedle ministrů kultury obou zemí, již tradičně převzali hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš a primátorka Zlína Irena Ondrová.